Plemeno ohaře zvané Český Fousek si moji rodiče pořídili ještě před svatbou v roce 1963 – byla to fena Katka ze Žehušické obory od pana Josefa Hlavatého z Čáslavi. Ta odchovala od roku 1965 do roku 1969 celkem 4 vrhy štěňat, která byla uplatněna v převážné míře v myslivecké praxi.
Katka se štěňaty |
Katka se štěňaty |
matka Katka |
Další fenou pořízenou od p. Hlavatého cca r. 1964 byla Lanka z Žehušické obory, která byla po složení podzimních zkoušek prodána do myslivecké praxe.
V roce 1971 byla zakoupena Ejka z Plzně, po absolvování podzimních zkoušek a dvou výstav byla rovněž dále prodána.
V roce 1972 byla koupena Dina Pražská Lhotka, fena, která jako první v našem chovu obdržela ocenění výborná a rovněž složila podzimní zkoušky. Dala celkem dva vrhy, přičemž v druhém vrhu bylo 13 štěňat, což mělo za následek těžký porod, který ji dále vyřadil z chovu. Dina byla u nás dále dlouho používána na honech.
aport zajíce |
Dina a zajíc |
Dina odpočívá |
Dina s kočkou |
Dina, Linda a Tercia |
Nejúspěšnějším potomkem Diny byla Vega z Blatova, která byla za porod přislíbena nejlepšímu veterináři, jakého jsme znali, panu MVDr. Bohdanu Franckievičovi.
Vega byla můj první pes, kterého jsem předvedl ve věku 10 let na Oblastní výstavě v Praze 4 – Cholupicích v roce 1977. Posuzoval tehdy rozhodčí pan Bor a obdrželi jsme známku výbornou, což byl nebývalý úspěch, protože tam z celé škály fousků byla tato známka udělena pouze dvakrát.
Zde je nutno říci, že jsem s Vegou trénoval dlouhé týdny a proto výkon v kruhu byl odpovídající na rozdíl od jiných myslivců, kteří psa neuměli ani předvést.
Vega a aport |
na zkouškách |
výcvik aportu |
Vega tedy po složení podzimních zkoušek byla darována výše zmíněnému veterináři, který ji aktivně používal na honech. Vždy, když její majitel potřeboval odcestovat, byla Vega u nás ubytována.
Vzhledem k tehdejší lysivosti u fousků nebyl u nás chov dále obnoven a zůstali jsme věrni kokršpanělům.
Vždy když vidím krásného Českého Fouska, nostalgicky vzpomenu na ohaře mého dětství.